Město zeleně
Patřím k lidem, kteří za svého života vysadili více stromů, než jich pokáceli. Dávám přednost pravidelnému ošetřování a péči před razantním řešením, protože tak lze prodloužit život mnoha dřevinám. To, co řada spoluobčanů v poslední době tak nelibě nese, totiž kácení velkého množství vzrostlých stromů s sebou přineslo i zajímavý jev, který se jakoby začal vytrácet pod tíhou rezignace a nezájmu o věci veřejné. Skupina našich spoluobčanů se dokázala postavit za svůj názor, nelitovala času a námahy v boji za zachování zeleně v obytné části Jižních svahů. Za to jim patří dík i obdiv.
Rozumím snaze likvidovat stromy, které jsou zásadním způsobem poškozené a nebezpečné. Všichni máme v paměti onu tragickou událost, která se před několika lety v našem městě udála a chápu obavy z jejího možného opakování.
Rozsah kácení však dával tušit, že nepůjde o nahodilou akci. Podle mne jde o kontinuální proces, jen v lokalitách tř. T. Bati, 2. Května, okolí Čepkova, podél Dřevnice a podél cyklostezky u UNIHOBBY na Otrokovice, kde nebydlí tolik obyvatel. Citlivější to bylo na zastávce MHD Školní, kde poskytovaly stromy stín spoluobčanům čekajícím na svůj spoj. Když se podívám dopředu, je mi jasné, že ruku v ruce se zdvojkolejněním trati Vizovice-Otrokovice půjde na území města k zemi další řada vzrostlých stromů. Velmi bych se přimlouval, aby strategie "IHNED K ZEMI" byla nahrazena strategií větší a všasné průběžné péče o vzrostlé stromy, kterých bychom si měli vážit jako šafránu.
Kácení je ze
strany města komentováno tak, že probíhá náhradní výsadba ve stejném či vyšším
množství. Vezmeme-li tedy tato fakta v potaz a postavíme je do protikladu
s tím, že následná výsadba je prováděna z části nepůvodními okrasnými
kultivary, které nikdy ani v době maximálního vzrůstu nedosáhnou obdobných
korunových parametrů jako vykácené dřeviny, přicházíme postupně o vláhu, kyslík
a stín. I když se poté chlubíme následnou výsadbou. A to pomíjím fakt, že se
výsadba často realizuje na zcela jiných místech, než proběhlo kácení a část
takto vysazených stromků se vlivem nejen povětrnostních podmínek neujme.
Mimochodem (§9,odst.1 ZOPK) říká, že náhradní výsadba by měla být úměrná
vzniklé újmě. To není možné zajistit metodou kus za kus, protože ekologická
funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého. Například
jako náhradu za osmdesátiletý buk by bylo nutné vysadit zhruba 1 500 osmi
až desetiletých odrostků! Geograficky
nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen
s povolením orgánu ochrany přírody.
A adekvátní náhradou za vykácené stromy nemůže být výsadba v rámci
parkových úprav na jiném místě, než je pozemek ve vlastnictví žadatele o
kácení.
Aby bylo objektivitě učiněno zadost, je nutno připustit, že plánovaná výstavba
na území města počítá s položením sítí do země a v těchto místech
musí stromy ustoupit. Mnohde zasahují do trolejového vedení, nebo omezují jiné
vlastníky či dopravu. Nicméně když se nad tím zamyslíte tak si uvědomíte, že
zeleň a hlavně stromy mají ve městě několik funkcí:
- Každé dítě ví, že produkují kyslík a to prosím v závislosti na velikosti listové plochy a koruny
- Zadržují vláhu a vodu v krajině a městě a tím zajišťují ochlazení měst v letních měsících, to se děje opět v závislosti na korunové ploše a kořenovém systému
- Poskytují nám - lidem stín v letních měsících a činí tak veřejný prostor výrazně snesitelnějším než betonové plochy.
- Tvoří přirozenou protihlukovou bariéru ve městě plném aut
- Aleje fungují také jako větrolamy a zábrany proti sněhovým závějím, navíc ty cenné jsou součástí historického dědictví obcí
- Šetří naše plíce před škodlivinami a poletavým prachem v ovzduší (vzrostlý strom spotřebuje za svůj život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého)
- Jsou domovem velkého množství savců, ptáků a bezobratlých živočichů
- Na posledním místě je zajisté také funkce estetická (osobně dávám přednost zeleni před betonem a asfaltem, ale chápu i odlišné cítění)
Jde nám o bezpečnost? O to, aby kořenový systém nepoškodil chodníky či
cyklostezky?
Naši předkové věděli, proč sází aleje podél cest a stromy na místech, kde
předpokládali místa setkávání obyvatel. A to nezmiňuji to, že opakovaně náš
region v předchozím období byl zařazen do míst se smogovým spadem. Dále
je nutno si uvědomit, že zhoršující situaci s pravidelně se opakujícím
letním nedostatkem vody souvisí se schopností krajiny - tedy i města udržet
podzemní vodu. Betonování a asfaltování travnatých ploch, byť na cyklostezky
a parkovací místa či chodníky a kácení stromů, které vláhu v půdě udrží
na rozdíl od asfaltu je kontraproduktivním plíživým procesem, který
v letních měsících z centrální části města udělá betonovou výheň
nikoliv "živé město". Jen tak pro názornost, zkuste se podívat (mimo parky)
na umístění vzrostlých i vysazených stromů v okolí centra města. Možná
si neuvědomujete, že cca 1m2 travnaté plochy kolem kmene stromu
v okolní betonové ploše výrazně sníží šance pojmout dešťové srážky
kořenovým systémem dřevin. V dlouhodobém růstu takto vysazených a
obetonovaných stromů to výrazně zkrátí jejich životaschopnost. Vím, že
příčiny jsou různé, ale zcela jistě můžeme kácení zeleně řešit citlivějším
způsobem.
Další kapitolou je kácení v lesních porostech v okrajových částech
města. Ne všechny lesy patří majetkově Lesy města Zlína spol. s r. o. Pro ty,
kteří chtějí přehled, kde může město kácení regulovat, pak jde o tyto
lokality: Zlín, Příluky u Zlína, Jaroslavice u Zlína, Kudlov, Malenovice u
Zlína, Lhotka u Zlína, Prštné, Mladcová,
Klečůvka, Kostelec u Zlína, Štípa, Velíková, Lužkovice. Ale i v těchto
"městských lesích" se kácet musí z hlediska obnovy porostů a především
z hlediska hospodářského a vytvoření zisku. Je však na zváženou míra
rozsahu kácení, včasnost náhradní výsadby a vhodnost vysazovaných druhů a
účel kácení. Protože tyto lesy v okolí jsou "malými plícemi města" a
jinde nám je závidí.
Dále bych ještě rád připomenul, že již v minulém volebním období byla jedním z našich volebních bodů i úprava toku řeky Dřevnice. Nikoliv regulace, která by zrychlila odtok vody z území, ale zpříjemnění okolí řeky a vytvoření zákoutí, která by naopak vodu zadržovala a zpříjemnila tato místa pro posezení a relaxaci obyvatel. Rádi projekt s názvem "Živá řeka" budeme znova podporovat.
Pokud chcete vědět víc pak www.arnika.org/stromy
Michal Cholek