Co ještě můžeme udělat pro školství ve Zlíně?

Školství našeho regionu si v celorepublikovém srovnání vede dobře. Dokonce bychom se mohli chlubit. Jenomže úhel pohledu může být různý. Pokud se na školství podíváme v celoevropském nebo světovém měřítku, situace je výrazně jiná a ČR rozhodně nepatří k "premiantům"

Důvodů, proč české školství zaostává, je určitě více. Podle mě je podstatné, že státní dlouhodobá koncepce vzdělávání zcela chybí. Dochází k velmi častému střídání ministrů s mnoha "originálními" nápady. Řeší se pouze marginální a banální problémy vzdělanosti, ale neřeší se vůbec zásadní věci jako například nerovnosti ve financování regionálního školství. Většina těchto problémů je řešitelná pouze na celostátní úrovni, kam ji prosazují námi zvolení politici.

Na úrovni města se pak školy s těmito problémy musejí vyrovnat a reagovat. Tak například ta "pečlivě připravená inkluze". Pokud by se naplnil krizový plán, a ministerstva školství i financí by se rozhodla právě na ní šetřit, budeme muset řešit skutečně velký problém. Na školách jsou žáci, kteří nutně potřebují podporu jak materiální, tak i finanční. Na tu by však nebyl dostatek peněz. Co by se tedy dělo? Žáci by jako mávnutím kouzelného proutku přestali mít diagnostikované poruchy? To asi ne. Někdo další by se musel na naplnění požadavků podílet. Bohužel takovýchto variant nás může při podobném nekoncepčním přístupu ke vzdělávání čekat mnoho.

A jak to vypadá na úrovni města Zlína?

Radnice dává do školství peníze především do oprav a rekonstrukcí. Je ale oprava zárukou zlepšení podmínek pro vzdělávání a jeho rozvoje? To je dost sporné. Museli bychom objektivně posoudit minulý a stávající stav. Obecně je oprava nápravou něčeho, co v danou chvíli nesplňuje požadavky na funkčnost. Samozřejmě rozsáhlejší rekonstrukce je i modernizací. Nicméně školy obecně nejvíce trpí prostorovou nedostatečností a malou a často nemoderní vybaveností. Menší počty žáků ve více třídách určitě mají pozitivní vliv na kvalitu výuky i vztahů mezi žáky.

Vybavenost a vytváření odborných učeben, které byly mnohde dříve neprozřetelně rušeny, se však realizuje v návaznosti na čerpání fondů a dotací, na kterých se zřizovatel spolupodílí. V současnosti jsou to místní akční plány. Jenomže to není kontinuální proces, ale čekání na vypsání oné dotace. To také neřeší pomůcky k výuce, které jsou používány pravidelně a denně, a tak k jejich stárnutí či opotřebování dochází poměrně rychle. Nehledě k progresivnímu vývoji na trhu, kdy část pedagogů ani nestačí sledovat nové trendy a možnosti které jsou v současnosti již k dispozici.

Co bychom tedy chtěli realizovat mimo nutných oprav a rekonstrukcí?

Kapacity mateřských škol jsou na dostatečné úrovni. Uvidíme, kolik rodičů dvouletých dětí bude chtít v budoucnu své děti do nich umístit. U základních škol je však třeba rozšířit zázemí.

V obou případech by bylo dobré využít dotačních možností pro zlepšení a digitalizaci výukového prostředí. A nejen to, zasadit se o pravidelnou ekonomickou podporu z rozpočtu města na lepší vybavenosti odborných pracoven, třeba i za využití místních firem vyvíjejících techniku i programy vhodné pro dané typy škol. Pamětníci z řad učitelů si jistě vzpomenou na materiálové středisko, vybavené technikou a pomůckami, které si mohli nejdříve vyzkoušet a seznámit se s nimi, než si je eventuálně zakoupili.

Školy budou potřebovat i podporu v oblasti správy a "hlídání dat", která je aktuální vzhledem ke změnám v legislativě. Tady je podpora ze strany zřizovatele také potřebná. Ať už společným datovým úložištěm a jeho správou, nebo uzavřenou školskou městskou sítí, která by zefektivnila komunikaci mezi školami ale i s rodiči (i v tomto případě působí ve Zlíně řada možných partnerských organizací).

Dále by školy jistě přivítali specialistu - projektového manažera, který by výhradně jim zajišťoval podporu a servis při žádostech o dotace a psaní projektových žádostí. Tato osoba by měla být zaměstnancem Statutárního města Zlína.

A v neposlední řadě si dovedeme představit výraznější pomoc a podporu organizacím, které zajišťují pro školy odborný servis v oblasti práce s dětmi s různými vzdělávacími poruchami a problémy s chováním.

Mgr. Michal Cholek