Rozhovor s lídrem kandidátky KDU-ČSL Alešem Dufkem

Mgr. Aleš Dufek (KDU-ČSL), byl v letech 2010-2014 náměstkem primátora města Zlína. Od roku 2014 je opozičním zastupitelem - jak víme, Statutární město Zlín řídí koalice STAN a ANO. Aleše Dufka jsme se zeptali na pár otázek ohledně práce na zlínském magistrátu, a nejen o tom.

Jak velký je rozdíl v práci zastupitele a náměstka primátora?

Obrovský. Jako zastupitel, a navíc opoziční, nemáte šanci na vývoji města téměř nic ovlivnit. Máte jedinou výhodu oproti ostatním občanům města, a to že jste díky materiálům, které do zastupitelstva dostáváte, průběžně informováni o tom, co vládnoucí koalice vytváří. I když jen velmi obecně. Nejste tedy odkázáni pouze na Magazín města Zlína, který informace o dění na radnici podává poměrně jednostranně. Neříkám nepravdivě, ale jednostranně.

A díky těmto informacím ze zastupitelstva, jaký máte názor na vývoj města v posledních třech letech?

Pokusím se to zjednodušit. Koalice STAN a ANO odsouvá řešení velkých problémů na další roky a navíc neustále mírně zvyšuje neinvestiční dotace do nejrůznějších sportovních, kulturních či jiných neziskových organizací. A to i přesto v městské pokladně zbývá ještě poměrně dost peněz na další investice. Ty však nerealizuje.

A proč to dělají?

Protože se to tak z hlediska výsledků voleb vyplatí. Dotacemi si kupujete podporu členů nejrůznějších spolků, pro které tato činnost představuje slušné živobytí. Odsouváním velkých investic se pak vyhnete negativním kampaním, třeba jako té, která probíhala při výstavbě Kongresového a kulturního centra. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, že? A veřejnost obecně nemá ráda velké změny. 

Nejste příliš skeptický?

Vůbec ne. Vezměte si, kolik lidí se mělo tendenci vyjadřovat k návrhu na rekonstrukci Zlínského zámku. Přitom to byl jen podnět, pouhý návrh. Mně osobně se také moc nelíbil. Jako konzervativnímu člověku pro mě bylo třeba poměrně nestravitelné řešení střechy. Ale konečně se to aspoň začalo někam posouvat. Koalice však jakýkoliv prostor k diskuzi doslova zabila. Přitom Zámek tady stojí, nic památnějšího ve městě nemáme. Něco se s ním musí začít dělat, jinak nám skutečně spadne na hlavu. Horní patra jsou už ve velmi špatném stavu.

Ještě něco dalšího?

Třeba zimní stadion, ten je také v příšerném stavu. Ale zase narážíme na filozofii koalice STAN a ANO. Než snížit na několik let podporu profesionálním hokejistům a za ty ušetřené peníze alespoň zčásti "zimák" zrekonstruovat, budeme nadále raději hrát ve středu tabulky, protože co kdybychom kvůli sníženému rozpočtu sestoupili. To by se pak mohly prohrát volby...

Je to vina jenom současných radních?

Ale ne, není, musím být objektivní. Neštěstí Zlína je jeho památková zóna. Památkáři z nás dělají skanzen. To se může tolerovat ve městě, které má nějaké rozvojové plochy, Pardubice, Jihlava. Ale ne ve městě, které je položeno v údolí a v podstatě ho tvoří jedna dlouhá ulice od západu na východ. Když je pak cca 30 % města v památkové zóně, moc toho nevymyslíte.

Ale co na současné radní nejvíce padá, je prostor po bývalém torzu na Jižních svazích. Tam se skutečně promrhaly čtyři roky. Z radnice se ozývalo, že musí rozhodovat občané, případně noví politici, ti však neudělali pro budoucnost tohoto území vůbec nic. I kdyby se nyní něco začalo intenzivně připravovat, nebude to hotové dříve než za pět až sedm let.

Co tedy Zlín nejvíce potřebuje?

Asi bych rozlišil mezi Zlínem a Zlíňáky. Většina lidí je taková, že nemá ráda změnu. Takže schopní mladí lidé z města odchází do Prahy či Brna, což je obrovský varovný signál, a zbytek je v zásadě spokojený s tím, v jakém je Zlín stavu. Ale městu to neprospívá, musí se rozvíjet. Například potřebuje, aby se zaplnila průmyslová zóna v Holešově, aby se dokončilo napojení města na dálniční síť, aby se zrekonstruovala sportoviště, zámek nebo divadlo. Je zapotřebí začít řešit stárnutí obyvatel města, což začíná být velký demografický problém, a to například vybudováním nových sociálních zařízení.

Ale k tomu musí být chuť a vůle radních. To jsou ti, kteří mohou město posunout dopředu. Bohužel tu chuť a vůli u nich nevidím, byť k některým z nich mám pozitivní vztah a jako lidí si jich vážím. 

Co může KDU-ČSL nabídnout?

V současné době například zkušenost s řízením Zlínského kraje. Jiří Čunek je skutečně samorost každým coulem své osobnosti, ale díky tomu, že ho mohu při své práci pozorovat, vidím naprostý opak mezi ním a chováním současného vedení města.

Příkladem je Baťova nemocnice. Sedmnáct let se její problémy téměř neřešily, vše se odsouvalo. Většina nemocnic v republice už je modernější a ziskovější, a to je třeba si uvědomit. Ale v momentě, kdy nové vedení zlínské nemocnice nastartovalo spoustu změn, objevil se odpor, petice a pomluvy. Pravdou je, že některé změny mohly být i nešťastné, ale opakuji - kdo nic nedělá, nic nepokazí.

Poctivý politik se nesmí vyhýbat řešení problému, ty k jeho práci patří. Jedině když se k nim postaví čelem, dokáže něco skutečně prosadit.